Aktuality ve stručnosti

Všechny aktuality
Vzor formuláře ve fotogalerii, na konci.    MP

...detail...
 
Na smiřických tenisových kurtech byla dnes, tedy 1.listopadu 2019, uvedena do provozu nová nafukovací přetlaková hala na dvou antukových kurtech.
Získat bližší informace a sjednat pronájem lze u pana Petra Nemanna, tel. 604 335 853.
M. Plšek

...detail...

P o z v á n k a

na valnou hromadu TJ SOKOL Smiřice, která se koná v pátek 25. 02. 2022 v 19,00 hod. na kuželně ve Smiřicích. Obuv na přezutí s sebou.

za TJ                                                                                       
Věra Kvapilová, jednatel     

...detail...

Historie

  Historie TJ Sokol Smiřice z.s.

Historie organizovaného smiřického sportování

1862 - založen Pražský Sokol, Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
1864- prvním smiřickým sokolem se stal významný občan města MUDr.Otakar Jedlička, od r.1878 byl městským lékařem, zemřel r.1883,
po nástupu na studia byl aktivním členem Sokola Pražského
1893- sbor dobrovolných hasičů změnil svůj název na: Tělocvičná hasičská jednota Sokol ve Smiřicích , nepřistoupil však k ČOS, po třech letech,
při změně stanov, návrat k původnímu názvu
1891- založena Sokolská jednota v sousedních Černožicích kam dochází cvičit i několik nadšenců ze Smiřic / br.Bartoška /
1898 – 8.května sjeli se do Smiřic v krojích Sokolové z HK, Jaroměře, Josefova a Černožic. Po přednášce br. Holečka z HK zvolen přípravný výbor
a připraveno prohlášení k občanům. Spolkové stanovy schváleny c.k. místodržitelstvím 22.5.
1898 - 12.6. založena Tělocvičná jednota Sokol ve Smiřicích, starostou br. Jiří Lefnar, přihlášení k župě Podkrkonošské, která potřebovala více
podpory. Cvičilo se v létě na dvoře u Lefnarů, později v Hotelu Andrejsek na zahradě, zbytky litinového stojanu hrazdy
a kruhů jsou tam doposud.
1899 – 17.září první veřejné cvičení místních Sokolů v restauraci „Na lednici“, za účasti dorostenců a pěti dvojic v šermu.
1900 - začínají cvičit ženy, do r. 1906 vedou i jejich cvičení muži, veřejné cvičení IV. Okrsku Podkrkonošské župy Jiráskovy „U Pácaltů“.
Končí zlatky a krejcary, dále už koruny a haléře.
1904 – 5.června slavnostní rozvinutí praporu a pak cvičení U Pácaltů.
1908 – 14.června veřejné cvičení IV. Okrsku Podkrkonošské župy na nově upraveném hřišti před školou
1909 - zahájeno cvičení dorostenek a žactva ve školní tělocvičně, 8.srpna veřejné vystoupení u školy.
1913 - ředitel školy zakázal přístup do školní budovy po 17 hod. žákům školy, nebyl nakloněn sokolskému cvičení, beseda o zásadách Tyršových
1915 - rozpuštěna ČOS v Praze jako státu nebezpečná, výnosem C.K. ministerstva, cvičí pouze dorostenky a ženy
1918 - čestným členem TJ jmenován mistr Alois Jirásek- spisovatel
1919 - 31.8. založena DTJ, politicky orientovaná na ČSSD, měla internacionálně vyvažovat vliv národně orientovaného Sokola
Po roce 1921 se odštěpila komunisticky orientovaná FDTJ /federovaná dělnická TJ/, čestné členství v TJ Sokol přijal T.G.Masaryk- prezident.
1920 - Sokol zakoupil pozemek pro vlastní tělocvičnu, v zámeckém parku, ale chybí peníze, v květnu veřejné cvičení IV.okrsku sokolské župy
Podkrkonošské před školou, v srpnu veřejné cvičení DTJ před školou, předtím průvod městem.
VII. všesokolský slet za účasti 141 našeho cvičence pod vedením Edy Nováka a Marie Hromádkové. Stravování z vlastních zásob, aby poválečná Praha netrpěla.
1921 - 1.4. ustaven Sportovní klub ve Smiřicích, kopaná, zaniká 1925, likviduje 18.6.1930, hraje se na pronajaté louce za městem, směrem k
„Dubinkám“, kopaná se netěší velké podpoře výboru TJ, kopaná je považovaná za sport málo sokolský a surový, v březnu ustaven dámský odbor házené.
V říjnu zahájil sokolský biograf filmem „Černí myslivci“ v Městské dvoraně, promítací zařízení zakoupeno za 54000,-K.
1922 – v únoru zřízena družina Skautů DTJ, hrávali loutkové divadlo, po několika letech činnost zaniká
1924 - v parku firmy Malburk uváděn tenisový kurt- soukromý
1929 - 24.6. založen Tenisový klub Smiřice, 16 členů, předseda Bohdan Kopal, kapitánem ing.Jan Kukla správce St. dvora v Holohlavrch
1930 - zahajuje Tenisový klub, na pozemku u školy - jeden kurt
1932 - tenisový klub přikupuje pozemek pro druhý kurt od V.Munzara
1934 - házenkáři Sokola na mistrovství ČOS, prohrávají až ve finále s Brnem, v provozu sokolský biograf a loutkové divadlo
1935 - Sokol zahajuje výstavbu malého stadinu, svahy obkládány drnem, pozemek získán od Správy vodních toků Praha po intervenci
F.Voženílka /mlynáře/ a činovníků stavitele Volta a br. Jakubského, házená se zde hrála ještě za protektorátu, v brance chytával A.Seliger. 7.června zahrazen starý přítok na Šternberku, 24.1. ustaven Sportovní klub Smiřice, zpočátku házená, později pouze kopaná, 60 členů, likviduje v létě 1938, chybí aktivní hráči, hrálo se na pravém břehu Smržovského potoka u „Plivátek“, chytal Michal Halák /pekař/, J.Plšek a další.
Předtím již spolek ustaven 1.4.1921, pro nezájem zanikl 18.6.1930.
1937 – 20.6. Sokolský průvod městem a veřejné cvičení na školním hřišti. Na sokolském cvičišti (malý stadion) v zimě zřízeno kluziště.
1938 – 14.3. ustaven klub kuželkářů Zálabák Smiřice, za účelem organizovaného hraní. 22.5. veřejné cvičení DTJ před školou, 19.6. župní slet Župy
Podkrkonošské-Jiráskovi na malém stadionu, nejvýznamnější sportovní akce u nás a zároveň manifestace odhodlání bránit se německé hrozbě, spojeno i s ukázkou vybavení armády, branná cvičení, na cvičišti malého stadionu vystoupilo cca 5800 cvičenců – impozantní počet
4.-7.7. X. všesokolský slet v Praze, od nás 69 cvičenců, v létě likviduje SK Smiřice
1939 – 11.6. okrskové cvičení na malém stadionu, průvod Němci nepovolili, prudký liják, pak se ale vyjasnilo, cvičení zakončeno zápasem
v házené.Příprava na župní slet v Novém Hrádku. Snaha o sjednocení tělovýchovných organizací, u nás Sokol, DTJ a Orel. Na setkání v Josefově souhlasil Sokol a DTJ, Orel byl proti a tím debaty skončily. Sokol měl 262 dospělé členy, dorost 35 a žactvo110. DTJ 68 dospělých, dorost 25, žactvo 49. Orel vykazoval 58 dospělých, dorost 14 a žactvo 47, byl však v té době nečinný. Sokol byl silně vlastenecký, cvičili v něm zejména podnikatelé a živnostníci. DTJ-Dělnická tělovýchovná jednota, levicově zaměřená, spíše zaměstnanci. Orel byl katolickou organizací.
04.08. zemřel náčelník Jan Sychrovský ještě mladý, poručnictví převzal jeho bratr Karel.
1940 - ustaveno hokejové družstvo, hrálo se na malém stadionu, plochu bylo možné zaplavit potrubím z mlýnského náhona,
po povolení mlynářem, který měl vodní právo, rozpuštěn Junák, majetek zabaven a předán německé mládeži /Hitlerjungend/,
ustaven odbor házené, jednatelem Šmejda, ved. Malík
1941 - 12.04. Němci zastavena činnost sokolských organizací, po atentátu na Heidricha vedení ČOS pozatýkáno
a odvlečeno do koncentračních táborů,
14.11. Sokol úředně rozpuštěn, konfiskace majetku, zabaven a zničen sokolský prapor. Nářadí převzala škola, DTJ pokračuje.
1942 - obnovena sportovní činnost házené v DTJ, muži a dorost
1945 - osvobození - čas nadšení a plánů, ustaven NTV- Národní tělovýchovný výbor-P.Zahálka
22.7.-den sjednocené tělovýchovy, ve městě velká sláva, v průvodu společně pochodují Sokol, DTJ, FDTJ, Orel, Junák, klub tenistů a kuželkářů na sokolské cvičiště,kde se koná společné cvičení, slavnost odpoledne rozehnaná silnou vichřicí, která napáchala značné škody na střechách a stromech, o slavnostní výzdobě nemluvě . Složitá jednání o sjednocení v ústředních orgánech v Praze však nikam nevedou. Sokol obnovuje činnost - samostatně, cvičí se v sále kina, před cvičením se řady sklopných židlí odsunuly dozadu a po cvičení opět rozestavily a sál byl opět připraven pro návštěvníky kina a loutkového divadla
13.11. ustaven Klub českých turistů odbor Smiřice, předsedou St. Hofmeister, kopaná se hraje neorganizovaně na sokolském cvičišti,
po skončení tréninku házené
1946- Milada Jirsáková vyšila a věnovala Sokolu nový prapor
17.6. likviduje NTV, kuželkáři pokládají gumoasfaltový povrch na dráhu, Junák otvírá svůj „Domov“ u Labe „Na Pitruši“, později zvaný „Skauťák“
1947 - po dohodě s DTJ se sokol. cvičení přesouvá do školní tělocvičny,problémy s vedoucím kina, 11.listopadu ve Dvoraně sokolská beseda,
opět jednáno o stavbě cvičebního sálu na stadionu, koupě hotelu Andrejsek nedopadla, názor na fotbal na stadionu je ten, že zabíjí zájem o sokolské cvičení
11.05. oslava vítězství nad fašismem, v čele průvodu členstvo s praporem a vlajkami, na stadionu slavnostní projev a společná oslava všeho členstva
06.07 zahájen sokolský župní tábor na Zlatém potoce u Dobrého v Orlických horách
1948 - 28.3. usnesením akčního výboru národní fronty sjednocena tělovýchova do Sokola
7.5. přistupuje: DTJ, tenis, kuželky, turisté, stolní tenis, odmítl Čsl.skaut a Junák, kuželkáři koulí pouze rekreačně, závodní činnost upadá
19.-27.června XI. všesokolský slet Praha, dále spartakiády
11.7.1948 doprovozen na poslední cestě cvičitel Eda Novák ze sokolského cvičiště, opět jednání o stavbě nové tělocvičny, peníze však chybí, práce musí být vykonána členy – vyhlásit pracovní povinnost, br. Černý chce svolat všechny složky, které vplynuly do Sokola, aby byl projednán způsob sloučení
1949 - reorganizace Sokola dle okresů a krajů, Sokolský kraj A.Jiráska H.K., tenisté sehráli I.ročník turnaje „O pohár města Smiřice“
zřízen „SÚTVS“ – Státní ústav pro tělesnou výchovu a sport
1950 - 22.2. v Sokole opět ustaven oddíl kopané, předseda br. K.Štěpánek,zahájena výstavba Krajského tělovýchovného a sportovního střediska,
součástí projektu je sokolovna, stadion, seřadiště a hřiště na házenou, košíkovou, tenis a odbíjenou, součástí měl být i plavecký bazén hraje se stále na stadionu malém, zaniká oddíl házené
1951 – další reorganizace, přičlenění těl. jednot k závodům- na výroční schůzi přijat název „TJ Sokol ČSSS ve Smiřicích“ /československých státních
statků/, nově zavedeno hlasování aklamací a jednomyslně, osamostatňuje se pobočka Sokola v Rodově, tenis přidělen pod patronaci cukrovaru
1952- 17.3. ustaven opět odbor házené, předseda br.Vávra, koncem roku se však rozpadá
18.3. ustaven odbor turistický, pod vedením Adolfa Mahlera 30 členů, ustaven „SVTVS“ – Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport,
jeho součástí i „ČOV“ – Český olympijský výbor
1953 - Sokolu úředně přidělen název „DSO Dynamo Smiřice“ - dobrovolná sport. organizace Dynamo, dle oborového svazu ROH pracujících v st.
statcích, STS, dopravě, apod. Tím vymizel název „Sokol“ na dlouhou řadu let, co se nepodařilo mocnáři ani Hitlerovi, zdařilo se nyní komunistům, i když - cvičit se chodilo stále „do Sokola“. Rozebrán kamenný most v zámeckém parku a kameny použity na výstavbu šaten na velkém stadionu.
9.8. fotbalisté hrají poprvé na velkém stadionu, zásluhou zejména Josefa Hlavatého a Ludvíka Ježka st., vítězně se Slavojem Vyškov 5:2 celková hodnota vybudovaného díla je 230 tis. Kč v nové měně

V předchozí části je popsán rozvoj sportování ve Smiřicích do r.1953, kdy došlo ke direktivnímu sjednocení veškeré tělovýchovy do jedné tělovýchovné jednoty – „DSO Dynamo ve Smiřicích“(dobrovolná sportovní organizace), tvořené oddíly jednotlivých sportů.
 
1954- v činnosti oddíly: všeobecné průpravy, sport. gymnastiky, kopané, tenis, kuželky, lední hokej, turistický, plavecký a házená, zahájen nácvik
na I.celostátní spartakiádu, trénování žáků kopané se ujímá L.Černý- učitel
1955- na I.celostátní spartakiádě v Praze vystoupilo našich 18 chlapců a 18 dívek školní jednoty, dále 9 mužů a 15 žen, kuželkáři obnovují
závodní koulení, fotbalisté budují šatny, upravují hrací plochu a běžeckou dráhu
1956- ustaven ČSTV-Československý svaz tělesné výchovy (transformací SÚTVS a SVTVS) jako rovnoprávná složka Národní fronty a jediná
zastřešující sportovní organizace, jednotám navrácen jejich majetek, 1. předsedou ČSTV Václav Pleskot, tenisté budují brigádnicky dřevěnou šatnu, St. statky upravují restauraci „Na lednici“ na byty, kuželník přestavěn na koulení z druhé strany dráhy, několik jednotlivců zakládá oddíl juda, v kopané se prosazují dorostenci, jsou zařazeni do I.A třídy
1957- na novém stadionu postavena hl. brána s pokladnami
1958- cvičení v tělocvičně- ZRTV upadá, cvičí pouze žactvo a dorostenky, Vráťa Svatoň se stává krajským přeborníkem dorostu ve sportovní
gymnastice
1959- ustaven turistický oddíl pod vedením Vl. Prokeše, v kopané dospělých hráčská krize, L.Čermák odchází hrát 1.ligu do Spartaku HK,
dorostenci kopané se stávají přeborníky okresu Jaroměř
1960- je rokem II.celostátní spartakiády, od nás vystoupili žáci, žákyně,dorostenci, 14 žen a 13 mužů, reorganizace okresů - Smiřice s okolím
nově začleněny pod Hradec Králové
1961- po rezignaci J.Hlavatého se stává předsedou kuželkářů B.Šmejda, zároveň vede i tenis
1962- řady smiřických sportovců opouštějí Josef Hlavatý a Ludvík Ježek, kteří se rozhodujícím způsobem zasloužili o vybudování velkého
stadionu
1963- z úsporných důvodů se nesmí vytápět tělocvična, cvičí se až od poloviny února, ve škole ustavena tělovýchovně branná rada s předsedou
učitelem Vašíčkem, na velký stadion zavedena vodovodní přípojka, voda ve studni se totiž ztratila, tenisový dorost vyhrál okresní přebor
1964- nejsilnějším oddílem kopaná, na stadionu postavena kůlna, tenisté pro nedostatek kvalitních hráčů soutěž dospělých nehrají
1965- 13.června uspořádána na velkém stadionu okrsková spartakiáda, za špatného počasí od nás cvičilo 163 chlapců, 185 dívek, 8 mužů
a 10 žen, nácvik dětí vedli učitelé ZDŠ, na III. ČSS v Praze cvičílo od nás 8 žákyň, 10 žen a 8 mužů, na stadionu zbudován betonový taneční parket a toalety
1966- 21.května slavnostně otevřena nová dvoudráha na kuželně
1969- návrat k původnímu názvu „TJ Sokol Smiřice“, po uvolnění politické situace v r.1968
1970- tenisté hrají pouze rekreačně, na velkém stadionu úspěšný filmový festival
1972- zastřešen taneční parket na velkém stadionu, zahájena výstavba nové školní tělocvičny, tenisté hrají opět krajskou soutěž, hostují dvě ženy
ze Slávie HK, kuželkáři vybudovali nové šatna a dřevník
1974- tenisté budují vodovodní přípojku za pomoci MěNV, stálým problémem jednoty je nedostatek cvičitelů pro práci s mládeží
1975- dohodnut rozvrh cvičebních hodin a zahájeno cvičení v nové školní tělocvičně, desítky let starý problém s tělocvičnou konečně vyřešen,
IV.celostátní spartakiády se od nás zúčastnilo 6 žen a 8 mužů
1977- v tělocvičně stálé problémy se školníkem stran úklidu a otevírání dveří
1.ledna dochází ke sloučení s TJ Sokol Holohlavy, kde byl činný oddíl ZRTV, kulturistiky a stolního tenisu, po otevření MŠ nemají kde sportovat, smiřičtí tenisté zakládají tradici turnaje pamětníků, 1. ročníku se účastní pět hráčů: Polák, Šmejda, J.a M. Svatoňové aj. Špryňar, vítězem se stal Fr. Polák
1978- ZRTV rozbíhá velice úspěšné cvičení žen při hudbě pod vedením Ing. E.Baborákové
1979- kopaná se osamostatňuje, přechází pod Velkovýkrmny jako samostatná jednota, pod názvem „TJ Dynamo VOP Smiřice“
1980- je rokem V. celostátní spartakiády, spoluautorem skladby mužů je smiřický rodák doc. Vratislav Svatoň, ženy ani muži se nezapojily,
rodiče s dětmi vystoupili v HK 21.10., uvedeny do provozu nové automatické stavěče na kuželně
1983- ženy ZRTV cvičí v hojném počtu, rovněž muži se scházejí 2x týdně, přetrvávají problémy se získáváním cvičitelů pro žactvo, turisté se
zúčastnili přechodu Slovenska cestou hrdinů SNP a za 22 dny ušli 762 km, aktivní tenisté, v tělocvičně uspořádali 4 turnaje pro mládež a dva pro dospělé, z našich tenistů nejúspěšnější M.Provazník a J.Finek
1984- kuželkáři provádějí rekonstrukci drah, zápasy hrají na drahách soupeřů
1985- na VI.celostátní spartakiádě vystoupilo 10 našich mužů pod vedením F.Malého a Vl.Svatoně, tenisté zahájili rekonstrukci areálu v rámci
akce Z pod vedením P.Ducháčka, na kuželně položen nový moderní povrch sadurit na obě dráhy
1986- kuželkáří uvádějí do provozu etážové topení, topí se uhlím
1987- z důvodu celostátního nedostatku financí zastavena podpora tenistům na výstavbu areálu ze strany MěNV
1988- manželé Jágrovi získali titul „Mistr sportu“ v turistice, kopaná mění název na „TJ Dynamo-Státní statek Smiřice“, dle patronátního závodu,
tenisté dokončili úpravu kůlny vybudovali cvičnou zeď, oplocení a chodník
1989- i v tělovýchově probíhá obrodný proces, mění se struktura ČSTV, tenisté uvádějí do provozu třetí kurt
1990- činnost obnovila a dále samostatně rozvíjí ČOS, u nás sokolská jednota nevznikla, TJ Sokol se přihlásila k Asociaci tělovýchovných jednot
ČSTV, 9 mužů TJ Sokol se zúčastnilo Tělovýchovných slavností v Praze, pořádaných ZRTV na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově a sedm z nich i sletového cvičení Sokola ve Sportovní hale v Praze, tenisté zahajují výstavbu šaten a soc. zařízení pod vedením Vl..Svatoně, zaniká monopolní ČSTV, vznikají nástupnické org. ČSTV-Český svaz tělesné výchovy
1991- od 1.března se osamostatňují kuželkáři, ustavují „Kuželkářský klub Zálabáci Smiřice“, také ASPV /asociace sportu pro všechny/ má
samostatný svaz, rovněž tak Klub českých turistů
1992- fotbalisté obnovují hrací plochu a otevírají kiosek s občerstvením
1994- poprvé neproběhla výroční valná hromada TJ Sokol, důvodem bylo uzavření restaurace Labe a rovněž nevalná aktivita výboru
XII. Všesokolský sletu v Praze na Strahovském stadionu, od nás 8 mužů ASPV
1996- na novém objektu šaten tenisu položena krytina /šindel/ za cenu značného zadlužení oddílu
1997- kuželkář Jar.Hažva ml. se stal krajským přeborníkem a postoupil na mistrovství ČR
1998- 100. výročí založení TJ Sokol, ve Dvoraně slavnostní akademie za účasti řady hostí: Doc.Vráti Svatoně-náčelníka ČOS Praha,
představitelů OV ČSTV, ČASPV a Sokolské župy HK, za město předával uznání starosta Ing. Lubomír Kupka,
kuželkáři uvádějí do provozu plynové topení
1999- na kuželně vyměněny automatické stavěče za modernější, elektronické, i když použité
2000- na XIII. Všesokolském sletu v Praze na Rošickém stadionu vystoupilo 8 mužů naší TJ v sokolské skladbě „Chlapáci“ a pět z nich zároveň
i ve skladbě ČASPV „Enthusy“ autorem skladby mužů „Chlapáci“ byl smiřický rodák Doc.Vratislav Svatoň, náčelník ČOS na tenise převažuje rekreační hraní, přetrvávají problémy s dostavbou areálu, kopaná zprovozňuje moderní sprchy
2001- 80 let smiřického fotbalu, turnaj a setkání bývalých hráčů, kuželkáři dokončují vnitřní vybavení šaten
2002- tenisté částečně zprovozňují nový objekt šaten, dík přispění ČSTV, města a příjmu z reklam, za 10 let proinvestováno cca 500 tis Kč
2003- historicky nejvyšší výtěžek ČSTV ze Sazky 686 mil.
2004- zdařilá rekonstrukce školního hřiště nákladem cca 7 mil Kč - umělý povrch, na tenise zbudována terasa se zámkovou dlažbou
2006- nový objekt na tenise opatřen fasádou, osazen zbytek oken, nákladem 235 tis. Kč
2009- obložením podhledů dokončeny vnější práce na nové tenisové budově, oslava 80 let tenisu ve Sm., v prosinci otevírají kuželkáři
zrekonstruované dráhy, sadurit nahrazen novým povrchem
2010- člen výboru TJ Sokol Bohumír Šmejda oslavil 90-té narozeniny, coby stále aktivní sportovec, zkolaudována nová budova šaten na tenise
a zapsána do KN, dokončena terasa a zlegalizována stará kůlna na tenise, zapsána rovněž do KN, nedořešen pozemek, kuželkáři zprovozňují modernější automatické stavěče kuželek, i když použité
2011- krachuje Sazka aréna i Sazka, ČSTV bez stálého zdroje financí, TJ bez dotací z centra zodpovědnost žádná, díky podpoře města objekt
šaten na tenise přetřen tmavým antireflexním nátěrem, kuželkáři zateplují objekt kuželny,
90 let smiřického fotbalu, setkání bývalých hráčů, ocenění funkcionářů
2012- zvolen nový VV ČSTV s úkolem zachránit fungování organizace, zahájena příprava nových stanov, reorganizace a změny názvu
volejbalové družstvo žen slaví úspěchy, od ÚZSVM jsme zakoupili pozemek pod starou tenisovou kůlnou a je rovněž zapsán do KN
2013- 27.4. ustavena ČUS = Česká unie sportu transformací z ČSTV, na tenise dokončena společenská místnost, elektro, omítky, podlaha, …
schválen prodej menší část malého stadionu – neuskutečněno, silvestrovské oslavy na tenise v dokončené klubovně
2014- na tenise dokončeny rozvody vody a odpady v kuchyňce, zabudována kuchyňská linka, nakoupen materiál na zavedení plynu do klubovny,
proinvestováno 43.000,- Kč
2015- 10.04. na valné hromadě schváleny nové stanovy TJ a zaslány k registraci
18.06. zapsána naše TJ do spolkového rejstříku Krajského soudu HK, "TJ Sokol Smiřice, z.s." – č.p.617, 50303 Smiřice, na tenise dokončeno vybavení klubovny včetně instalace plynových kamen, zakoupeny dvě skříně pro uložení dokumentace TJ a tenisového oddílu do spolkové místnosti jednoty, kterou je tenisová klubovna čp.617. s možností konání výborových schůzí …
2017- zřízeny vlastní webové stránky TJ

Milan Plšek, 2017-09-11

pozn:
v ČSTV fungoval dvoukomorovým systémem: sportovní svazy / 72+23 / tělovýchovné jednoty a sportovní kluby / 9224 /
2011 – krach Sazky vyvolává potřebu změny ve vedení ČSTV sportovci tím přicházejí o stabilní finanční příjem z činnosti Sazky k zodpovědnosti ale nikdo povolán ani po letech nebyl
2013 – ustavena ČAS, Česká asociace sportů
2014 – ČAS nahrazuje ČSTV, vše zastřešuje Olympijský výbor
2015 – schváleny nové stanovy a nový název TJ Sokol Smiřice, z.s. registrace u Krajského soudu HK


  Historie házené ve Smiřicích - česká házená

Házená ve Smiřicích, hrála se česká házená.

zdroj: Sokolská kronika a vzpomínky B. Šmejdy
 
24.11.1915 rozpuštění Sokola po vypuknutí války činnost shledána státu nebezpečnou, protihabsburskou
31.08.1919 založena DTJ Smiřice, zaměřena politicky na ČSSD zakládá skupina nespokojenců ze Sokola
1921 dorost házené Sokola sehrál vítězné zápasy s Hoříněvsí a Dvorem Králové
Na školním hřišti cvičí a hrají společně Sokol i DTJ, o propůjčení hřiště žádají i fotbalisté, kteří hráli na louce u Plivátek.
1924 házenkáři Sokola se probojovali do finále mistrovství župy
1928 ustaven samostatný odbor házené So
1929 házenkáři So vyhráli utkání na Vinohradech, vedoucím Josef Horák
1931 házenkáři So přeborníkem župy, postupují do kraje
1933 házená sehrála 9 zápasů, 65 členů
1934 házenkáři So na mistrovství ČOS druzí
24.1.1935 ustaven Sportovní klub Smiřice zpočátku házená, později již jen kopaná, hrálo se u Plivátek na louce /Smržovský potok/
Brankářem kopané Michal Halák – pekař. Zástupce házené R.Malík uvádí malý počet mladých hráčů, část přešla k fotbalu.
1937 br. Svatoň navrhuje opět zříditi odbor házené a volejbalu, aby dorostenci nepřešli do jiných organizací, házená seopět hraje,
ustaven odbor žen
1938 házenkáři So přecházejí hrát na nově zbudovaný malý stadion
1939 vytvořeno kombinované družstvo s DTJ k účasti na 2. ročníku  Severovýchodočeského poháru, ani Sokol ani DTJ nemůže postavit
samostatné družstvo, odchod řady hráčů na vojnu
1940 na návrh R.Malíka opět ustaven oddíl házené, jednatelem B.Šmejda
1941 Sokol Němci úředně rozpustili
1942 obnova činnosti házené v DTJ, hrálo se společně pod hlavičkou DTJ a po zákazu DTJ pod Národním souručenstvím, pod kontrolou Němců 
Společně hrají hráči Sokola i DTJ, kteří unikli nasazení na práci do říše pod hlavičkou „Házená Smiřice“.
1945 po válce Sokol obnovuje činnost, házená se opět hraje na malém stadionu
1948 sjednocení tělovýchovy do Sokola, direktivně na společné jednání přizváni cvičitelé DTJ
Náčelník Jan Plšek a místo-náčelník Josef Svatoň, spolu s Bohuslavem Dvořákem přistoupili z DTJ do společného cvičitelského sboru Sokola.
1952 opět ustaven oddíl házené, koncem roku se však rozpadá
1953 změna názvu, místo Sokol - DSO Dynamo Smiřice
1954 činný oddíl házené Dynama, časem se ale rozpadá. Někteří hráči přecházejí do Holohlav kde ustavují oddíl házené,ale i zde se házená
časem rozpadá. B.Šmejda a Zd.Runkas hráli dokud se nerozpadlo smiřické družstvo, pak kuželky.
 
sestavil: Milan Plšek
2014-01-11


  Funkcionáři Sokola Smiřice v minulosti

1936                    149 mužů   a        66 žen         celkem        215 členů
         Sychrovský Jan   náčelník                          Černá Hana
         Kopáč Václav      ved. dorostu                    Mecerodová A.
         Černý Jan            ved. žáků
 
1937                    171 mužů   a       80 žen         celkem        251 čl.
         Sychrovský Jan   náčelník                         Zahálková Anna  náčelnice
 
1938                                                dospělých celkem          251 čl.
Novák Eduard - již necvičící, oceněn za dlouholeté vedení dorostu  - *15.3.1889 čp.105
Bor Svatopluk Ing.                                    Macura Rudolf
Černý Václav                                            Horáková Otýlie
Hofmeister Stanislav                                 Vejrochová Anna
Jirsák Bohumil                                          Reitmajer Svatopluk st.
Reitmajer Svatopluk ml.
 
1939                    179 mužů   a        83 žen         celkem        262 čl.
Horák Karel                  dorost         - závodníci
Klapka Jaromír                „
Kmínek Jaroslav             „
Mecerod Otakar              „
Obst Miroslav                  „
Semrád Miroslav ml.       „
Slezák Zdeněk        
Svatoň Zdeněk                „
Špriňar Jiří                       „
Špryňar Jaroslav         dorost
Kutík Zdeněk               muži
Mach Josef                  škola ČOS Pha    /akrobacie při divadle/
Mecerod Otakar st.     60-ti letý předvedl salto na hrazdě  /*1879/
činovníci:
Černý Jan
Bartoš František                                       Krejčová Libuše
Hájek Josef                                               Kučerová Dana
Hlava František                                         Novotná Lidumila
Hofmeister Stanislav                                 Svatoňová Anna
Jirsák Bohumil                                          Zahálková Anna
Krejčí Jindřich
Matuška Václav
Pacák Jan                               Volt Václav ml.
Pátý J.                                     Voženílek František
Pultr Václav                             Zahálka Petr
Semrád Josef                          Zíma J.
 
1940                    185 mužů   a        95 žen         celkem        280 čl.
zákaz zábavných podniků, plesů a tanečních zábav
           Kryst Karel          závody       cvičitelský kurz:   Andrýsová Božena
           Kučera Jan                                                        Krejčová Libuše
           Mach Josef                                                        Krejčová Pěva
                                                                                     Kučerová Dana
činovníci:                                                                      Štrumhausová Libuše
           Hanuš Hynek
           Kroupa Václav       praporečník
           Kubelka Jaroslav
           Sláma František    praporečník                        Jirsáková Milada
           Sychrovský František                                      Špátová Milada
           Voženílek František                                         Tuzarová M.
 
1941  Němci úředně zastavena činnost sokolských organizací a konfiskován majetek
činnost ukončena 14. listopadu
Hofmeister Stanislav                                       Andrýsová Božena
Malík Rudolf                                                    Hemelíková M.
Novotný Jaroslav                                            Horáková Otýlie
Semrád Josef
Tuzar Mil. Ing.
Volt Václav ml.
 
1942 – 1945                  cvičí se v DTJ
dík totálnímu nasazení chybí cvičitelé, činnost omezena
 
1945 osvobození, obnovení činnosti  104 muži    a        104 ženy     celkem        249 čl.
pro spolupráci s Němci vyloučeni ze Sokola:  
Kubeš Stanislav, obchodník                           závody: Kroupová - ženy 
     a Karpíšek Josef, úředník dráhy                             Pluhařová, Tvrdá, Zelenková,
snahy o sjednocení, NTV, neúspěšné
činovníci:                                                                    dorost - A. Potůčková
           Vaněk J.     matrikář                                        Váchová Dagmara, Svatoňová A.
           Hofmeister pokladník                                      Zahálková – náčelnice
 
1946 volba nového vedení
Baborák Bohuslav
Bača Ladislav                                            Bačová Vlasta
Bartoš František                                        Horáková Otýlie
Belinger František                                     Hemelíková M.
Černý Jan            starosta                         Hermochová M.
Fouska Ludvík                                           Jirsáková Milada
Hanuš Hynek                                             Karlová Lib.
Hlava František                                          Kvasničková Míla
Horák Karel st.                                           Zahálková Anna  náčelnice
Holeček J.                                                  Novotná L.
Hermoch M.
Jech Josef
Kroupa V.           praporečník
Kryst Karel
Kubelka Jaroslav
Kučera Josef
Malík Rudolf
Novotný Jaroslav                                       Svatoň František náčelník
Pacák Jan                                                  Sychrovský Josef      praporečník   /Odyp/
Sehnoutka J.                                              Špryňar Jaroslav
Semrád Josef                                             Vácha Karel
Sezima Fr.                                                  Vaněk Josef
Stříbrný J.                                                   Volt Václav ml.

 

Milan Plšek,  2015-01-25