Historie TJ Sokol Smiřice z.s.Historie organizovaného smiřického sportování
1862 - založen Pražský Sokol, Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
1864- prvním smiřickým sokolem se stal významný občan města MUDr.Otakar Jedlička, od r.1878 byl městským lékařem, zemřel r.1883,
po nástupu na studia byl aktivním členem Sokola Pražského
1893- sbor dobrovolných hasičů změnil svůj název na: Tělocvičná hasičská jednota Sokol ve Smiřicích , nepřistoupil však k ČOS, po třech letech,
při změně stanov, návrat k původnímu názvu
1891- založena Sokolská jednota v sousedních Černožicích kam dochází cvičit i několik nadšenců ze Smiřic / br.Bartoška /
1898 – 8.května sjeli se do Smiřic v krojích Sokolové z HK, Jaroměře, Josefova a Černožic. Po přednášce br. Holečka z HK zvolen přípravný výbor
a připraveno prohlášení k občanům. Spolkové stanovy schváleny c.k. místodržitelstvím 22.5.
1898 - 12.6. založena Tělocvičná jednota Sokol ve Smiřicích, starostou br. Jiří Lefnar, přihlášení k župě Podkrkonošské, která potřebovala více
podpory. Cvičilo se v létě na dvoře u Lefnarů, později v Hotelu Andrejsek na zahradě, zbytky litinového stojanu hrazdy
a kruhů jsou tam doposud.
1899 – 17.září první veřejné cvičení místních Sokolů v restauraci „Na lednici“, za účasti dorostenců a pěti dvojic v šermu.
1900 - začínají cvičit ženy, do r. 1906 vedou i jejich cvičení muži, veřejné cvičení IV. Okrsku Podkrkonošské župy Jiráskovy „U Pácaltů“.
Končí zlatky a krejcary, dále už koruny a haléře.
1904 – 5.června slavnostní rozvinutí praporu a pak cvičení U Pácaltů.
1908 – 14.června veřejné cvičení IV. Okrsku Podkrkonošské župy na nově upraveném hřišti před školou
1909 - zahájeno cvičení dorostenek a žactva ve školní tělocvičně, 8.srpna veřejné vystoupení u školy.
1913 - ředitel školy zakázal přístup do školní budovy po 17 hod. žákům školy, nebyl nakloněn sokolskému cvičení, beseda o zásadách Tyršových
1915 - rozpuštěna ČOS v Praze jako státu nebezpečná, výnosem C.K. ministerstva, cvičí pouze dorostenky a ženy
1918 - čestným členem TJ jmenován mistr Alois Jirásek- spisovatel
1919 - 31.8. založena DTJ, politicky orientovaná na ČSSD, měla internacionálně vyvažovat vliv národně orientovaného Sokola
Po roce 1921 se odštěpila komunisticky orientovaná FDTJ /federovaná dělnická TJ/, čestné členství v TJ Sokol přijal T.G.Masaryk- prezident.
1920 - Sokol zakoupil pozemek pro vlastní tělocvičnu, v zámeckém parku, ale chybí peníze, v květnu veřejné cvičení IV.okrsku sokolské župy
Podkrkonošské před školou, v srpnu veřejné cvičení DTJ před školou, předtím průvod městem.
VII. všesokolský slet za účasti 141 našeho cvičence pod vedením Edy Nováka a Marie Hromádkové. Stravování z vlastních zásob, aby poválečná Praha netrpěla.
1921 - 1.4. ustaven Sportovní klub ve Smiřicích, kopaná, zaniká 1925, likviduje 18.6.1930, hraje se na pronajaté louce za městem, směrem k
„Dubinkám“, kopaná se netěší velké podpoře výboru TJ, kopaná je považovaná za sport málo sokolský a surový, v březnu ustaven dámský odbor házené.
V říjnu zahájil sokolský biograf filmem „Černí myslivci“ v Městské dvoraně, promítací zařízení zakoupeno za 54000,-K.
1922 – v únoru zřízena družina Skautů DTJ, hrávali loutkové divadlo, po několika letech činnost zaniká
1924 - v parku firmy Malburk uváděn tenisový kurt- soukromý
1929 - 24.6. založen Tenisový klub Smiřice, 16 členů, předseda Bohdan Kopal, kapitánem ing.Jan Kukla správce St. dvora v Holohlavrch
1930 - zahajuje Tenisový klub, na pozemku u školy - jeden kurt
1932 - tenisový klub přikupuje pozemek pro druhý kurt od V.Munzara
1934 - házenkáři Sokola na mistrovství ČOS, prohrávají až ve finále s Brnem, v provozu sokolský biograf a loutkové divadlo
1935 - Sokol zahajuje výstavbu malého stadinu, svahy obkládány drnem, pozemek získán od Správy vodních toků Praha po intervenci
F.Voženílka /mlynáře/ a činovníků stavitele Volta a br. Jakubského, házená se zde hrála ještě za protektorátu, v brance chytával A.Seliger. 7.června zahrazen starý přítok na Šternberku, 24.1. ustaven Sportovní klub Smiřice, zpočátku házená, později pouze kopaná, 60 členů, likviduje v létě 1938, chybí aktivní hráči, hrálo se na pravém břehu Smržovského potoka u „Plivátek“, chytal Michal Halák /pekař/, J.Plšek a další.
Předtím již spolek ustaven 1.4.1921, pro nezájem zanikl 18.6.1930.
1937 – 20.6. Sokolský průvod městem a veřejné cvičení na školním hřišti. Na sokolském cvičišti (malý stadion) v zimě zřízeno kluziště.
1938 – 14.3. ustaven klub kuželkářů Zálabák Smiřice, za účelem organizovaného hraní. 22.5. veřejné cvičení DTJ před školou, 19.6. župní slet Župy
Podkrkonošské-Jiráskovi na malém stadionu, nejvýznamnější sportovní akce u nás a zároveň manifestace odhodlání bránit se německé hrozbě, spojeno i s ukázkou vybavení armády, branná cvičení, na cvičišti malého stadionu vystoupilo cca 5800 cvičenců – impozantní počet
4.-7.7. X. všesokolský slet v Praze, od nás 69 cvičenců, v létě likviduje SK Smiřice
1939 – 11.6. okrskové cvičení na malém stadionu, průvod Němci nepovolili, prudký liják, pak se ale vyjasnilo, cvičení zakončeno zápasem
v házené.Příprava na župní slet v Novém Hrádku. Snaha o sjednocení tělovýchovných organizací, u nás Sokol, DTJ a Orel. Na setkání v Josefově souhlasil Sokol a DTJ, Orel byl proti a tím debaty skončily. Sokol měl 262 dospělé členy, dorost 35 a žactvo110. DTJ 68 dospělých, dorost 25, žactvo 49. Orel vykazoval 58 dospělých, dorost 14 a žactvo 47, byl však v té době nečinný. Sokol byl silně vlastenecký, cvičili v něm zejména podnikatelé a živnostníci. DTJ-Dělnická tělovýchovná jednota, levicově zaměřená, spíše zaměstnanci. Orel byl katolickou organizací.
04.08. zemřel náčelník Jan Sychrovský ještě mladý, poručnictví převzal jeho bratr Karel.
1940 - ustaveno hokejové družstvo, hrálo se na malém stadionu, plochu bylo možné zaplavit potrubím z mlýnského náhona,
po povolení mlynářem, který měl vodní právo, rozpuštěn Junák, majetek zabaven a předán německé mládeži /Hitlerjungend/,
ustaven odbor házené, jednatelem Šmejda, ved. Malík
1941 - 12.04. Němci zastavena činnost sokolských organizací, po atentátu na Heidricha vedení ČOS pozatýkáno
a odvlečeno do koncentračních táborů,
14.11. Sokol úředně rozpuštěn, konfiskace majetku, zabaven a zničen sokolský prapor. Nářadí převzala škola, DTJ pokračuje.
1942 - obnovena sportovní činnost házené v DTJ, muži a dorost
1945 - osvobození - čas nadšení a plánů, ustaven NTV- Národní tělovýchovný výbor-P.Zahálka
22.7.-den sjednocené tělovýchovy, ve městě velká sláva, v průvodu společně pochodují Sokol, DTJ, FDTJ, Orel, Junák, klub tenistů a kuželkářů na sokolské cvičiště,kde se koná společné cvičení, slavnost odpoledne rozehnaná silnou vichřicí, která napáchala značné škody na střechách a stromech, o slavnostní výzdobě nemluvě . Složitá jednání o sjednocení v ústředních orgánech v Praze však nikam nevedou. Sokol obnovuje činnost - samostatně, cvičí se v sále kina, před cvičením se řady sklopných židlí odsunuly dozadu a po cvičení opět rozestavily a sál byl opět připraven pro návštěvníky kina a loutkového divadla
13.11. ustaven Klub českých turistů odbor Smiřice, předsedou St. Hofmeister, kopaná se hraje neorganizovaně na sokolském cvičišti,
po skončení tréninku házené
1946- Milada Jirsáková vyšila a věnovala Sokolu nový prapor
17.6. likviduje NTV, kuželkáři pokládají gumoasfaltový povrch na dráhu, Junák otvírá svůj „Domov“ u Labe „Na Pitruši“, později zvaný „Skauťák“
1947 - po dohodě s DTJ se sokol. cvičení přesouvá do školní tělocvičny,problémy s vedoucím kina, 11.listopadu ve Dvoraně sokolská beseda,
opět jednáno o stavbě cvičebního sálu na stadionu, koupě hotelu Andrejsek nedopadla, názor na fotbal na stadionu je ten, že zabíjí zájem o sokolské cvičení
11.05. oslava vítězství nad fašismem, v čele průvodu členstvo s praporem a vlajkami, na stadionu slavnostní projev a společná oslava všeho členstva
06.07 zahájen sokolský župní tábor na Zlatém potoce u Dobrého v Orlických horách
1948 - 28.3. usnesením akčního výboru národní fronty sjednocena tělovýchova do Sokola
7.5. přistupuje: DTJ, tenis, kuželky, turisté, stolní tenis, odmítl Čsl.skaut a Junák, kuželkáři koulí pouze rekreačně, závodní činnost upadá
19.-27.června XI. všesokolský slet Praha, dále spartakiády
11.7.1948 doprovozen na poslední cestě cvičitel Eda Novák ze sokolského cvičiště, opět jednání o stavbě nové tělocvičny, peníze však chybí, práce musí být vykonána členy – vyhlásit pracovní povinnost, br. Černý chce svolat všechny složky, které vplynuly do Sokola, aby byl projednán způsob sloučení
1949 - reorganizace Sokola dle okresů a krajů, Sokolský kraj A.Jiráska H.K., tenisté sehráli I.ročník turnaje „O pohár města Smiřice“
zřízen „SÚTVS“ – Státní ústav pro tělesnou výchovu a sport
1950 - 22.2. v Sokole opět ustaven oddíl kopané, předseda br. K.Štěpánek,zahájena výstavba Krajského tělovýchovného a sportovního střediska,
součástí projektu je sokolovna, stadion, seřadiště a hřiště na házenou, košíkovou, tenis a odbíjenou, součástí měl být i plavecký bazén hraje se stále na stadionu malém, zaniká oddíl házené
1951 – další reorganizace, přičlenění těl. jednot k závodům- na výroční schůzi přijat název „TJ Sokol ČSSS ve Smiřicích“ /československých státních
statků/, nově zavedeno hlasování aklamací a jednomyslně, osamostatňuje se pobočka Sokola v Rodově, tenis přidělen pod patronaci cukrovaru
1952- 17.3. ustaven opět odbor házené, předseda br.Vávra, koncem roku se však rozpadá
18.3. ustaven odbor turistický, pod vedením Adolfa Mahlera 30 členů, ustaven „SVTVS“ – Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport,
jeho součástí i „ČOV“ – Český olympijský výbor
1953 - Sokolu úředně přidělen název „DSO Dynamo Smiřice“ - dobrovolná sport. organizace Dynamo, dle oborového svazu ROH pracujících v st.
statcích, STS, dopravě, apod. Tím vymizel název „Sokol“ na dlouhou řadu let, co se nepodařilo mocnáři ani Hitlerovi, zdařilo se nyní komunistům, i když - cvičit se chodilo stále „do Sokola“. Rozebrán kamenný most v zámeckém parku a kameny použity na výstavbu šaten na velkém stadionu.
9.8. fotbalisté hrají poprvé na velkém stadionu, zásluhou zejména Josefa Hlavatého a Ludvíka Ježka st., vítězně se Slavojem Vyškov 5:2 celková hodnota vybudovaného díla je 230 tis. Kč v nové měně
V předchozí části je popsán rozvoj sportování ve Smiřicích do r.1953, kdy došlo ke direktivnímu sjednocení veškeré tělovýchovy do jedné tělovýchovné jednoty – „DSO Dynamo ve Smiřicích“(dobrovolná sportovní organizace), tvořené oddíly jednotlivých sportů.
1954- v činnosti oddíly: všeobecné průpravy, sport. gymnastiky, kopané, tenis, kuželky, lední hokej, turistický, plavecký a házená, zahájen nácvik
na I.celostátní spartakiádu, trénování žáků kopané se ujímá L.Černý- učitel
1955- na I.celostátní spartakiádě v Praze vystoupilo našich 18 chlapců a 18 dívek školní jednoty, dále 9 mužů a 15 žen, kuželkáři obnovují
závodní koulení, fotbalisté budují šatny, upravují hrací plochu a běžeckou dráhu
1956- ustaven ČSTV-Československý svaz tělesné výchovy (transformací SÚTVS a SVTVS) jako rovnoprávná složka Národní fronty a jediná
zastřešující sportovní organizace, jednotám navrácen jejich majetek, 1. předsedou ČSTV Václav Pleskot, tenisté budují brigádnicky dřevěnou šatnu, St. statky upravují restauraci „Na lednici“ na byty, kuželník přestavěn na koulení z druhé strany dráhy, několik jednotlivců zakládá oddíl juda, v kopané se prosazují dorostenci, jsou zařazeni do I.A třídy
1957- na novém stadionu postavena hl. brána s pokladnami
1958- cvičení v tělocvičně- ZRTV upadá, cvičí pouze žactvo a dorostenky, Vráťa Svatoň se stává krajským přeborníkem dorostu ve sportovní
gymnastice
1959- ustaven turistický oddíl pod vedením Vl. Prokeše, v kopané dospělých hráčská krize, L.Čermák odchází hrát 1.ligu do Spartaku HK,
dorostenci kopané se stávají přeborníky okresu Jaroměř
1960- je rokem II.celostátní spartakiády, od nás vystoupili žáci, žákyně,dorostenci, 14 žen a 13 mužů, reorganizace okresů - Smiřice s okolím
nově začleněny pod Hradec Králové
1961- po rezignaci J.Hlavatého se stává předsedou kuželkářů B.Šmejda, zároveň vede i tenis
1962- řady smiřických sportovců opouštějí Josef Hlavatý a Ludvík Ježek, kteří se rozhodujícím způsobem zasloužili o vybudování velkého
stadionu
1963- z úsporných důvodů se nesmí vytápět tělocvična, cvičí se až od poloviny února, ve škole ustavena tělovýchovně branná rada s předsedou
učitelem Vašíčkem, na velký stadion zavedena vodovodní přípojka, voda ve studni se totiž ztratila, tenisový dorost vyhrál okresní přebor
1964- nejsilnějším oddílem kopaná, na stadionu postavena kůlna, tenisté pro nedostatek kvalitních hráčů soutěž dospělých nehrají
1965- 13.června uspořádána na velkém stadionu okrsková spartakiáda, za špatného počasí od nás cvičilo 163 chlapců, 185 dívek, 8 mužů
a 10 žen, nácvik dětí vedli učitelé ZDŠ, na III. ČSS v Praze cvičílo od nás 8 žákyň, 10 žen a 8 mužů, na stadionu zbudován betonový taneční parket a toalety
1966- 21.května slavnostně otevřena nová dvoudráha na kuželně
1969- návrat k původnímu názvu „TJ Sokol Smiřice“, po uvolnění politické situace v r.1968
1970- tenisté hrají pouze rekreačně, na velkém stadionu úspěšný filmový festival
1972- zastřešen taneční parket na velkém stadionu, zahájena výstavba nové školní tělocvičny, tenisté hrají opět krajskou soutěž, hostují dvě ženy
ze Slávie HK, kuželkáři vybudovali nové šatna a dřevník
1974- tenisté budují vodovodní přípojku za pomoci MěNV, stálým problémem jednoty je nedostatek cvičitelů pro práci s mládeží
1975- dohodnut rozvrh cvičebních hodin a zahájeno cvičení v nové školní tělocvičně, desítky let starý problém s tělocvičnou konečně vyřešen,
IV.celostátní spartakiády se od nás zúčastnilo 6 žen a 8 mužů
1977- v tělocvičně stálé problémy se školníkem stran úklidu a otevírání dveří
1.ledna dochází ke sloučení s TJ Sokol Holohlavy, kde byl činný oddíl ZRTV, kulturistiky a stolního tenisu, po otevření MŠ nemají kde sportovat, smiřičtí tenisté zakládají tradici turnaje pamětníků, 1. ročníku se účastní pět hráčů: Polák, Šmejda, J.a M. Svatoňové aj. Špryňar, vítězem se stal Fr. Polák
1978- ZRTV rozbíhá velice úspěšné cvičení žen při hudbě pod vedením Ing. E.Baborákové
1979- kopaná se osamostatňuje, přechází pod Velkovýkrmny jako samostatná jednota, pod názvem „TJ Dynamo VOP Smiřice“
1980- je rokem V. celostátní spartakiády, spoluautorem skladby mužů je smiřický rodák doc. Vratislav Svatoň, ženy ani muži se nezapojily,
rodiče s dětmi vystoupili v HK 21.10., uvedeny do provozu nové automatické stavěče na kuželně
1983- ženy ZRTV cvičí v hojném počtu, rovněž muži se scházejí 2x týdně, přetrvávají problémy se získáváním cvičitelů pro žactvo, turisté se
zúčastnili přechodu Slovenska cestou hrdinů SNP a za 22 dny ušli 762 km, aktivní tenisté, v tělocvičně uspořádali 4 turnaje pro mládež a dva pro dospělé, z našich tenistů nejúspěšnější M.Provazník a J.Finek
1984- kuželkáři provádějí rekonstrukci drah, zápasy hrají na drahách soupeřů
1985- na VI.celostátní spartakiádě vystoupilo 10 našich mužů pod vedením F.Malého a Vl.Svatoně, tenisté zahájili rekonstrukci areálu v rámci
akce Z pod vedením P.Ducháčka, na kuželně položen nový moderní povrch sadurit na obě dráhy
1986- kuželkáří uvádějí do provozu etážové topení, topí se uhlím
1987- z důvodu celostátního nedostatku financí zastavena podpora tenistům na výstavbu areálu ze strany MěNV
1988- manželé Jágrovi získali titul „Mistr sportu“ v turistice, kopaná mění název na „TJ Dynamo-Státní statek Smiřice“, dle patronátního závodu,
tenisté dokončili úpravu kůlny vybudovali cvičnou zeď, oplocení a chodník
1989- i v tělovýchově probíhá obrodný proces, mění se struktura ČSTV, tenisté uvádějí do provozu třetí kurt
1990- činnost obnovila a dále samostatně rozvíjí ČOS, u nás sokolská jednota nevznikla, TJ Sokol se přihlásila k Asociaci tělovýchovných jednot
ČSTV, 9 mužů TJ Sokol se zúčastnilo Tělovýchovných slavností v Praze, pořádaných ZRTV na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově a sedm z nich i sletového cvičení Sokola ve Sportovní hale v Praze, tenisté zahajují výstavbu šaten a soc. zařízení pod vedením Vl..Svatoně, zaniká monopolní ČSTV, vznikají nástupnické org. ČSTV-Český svaz tělesné výchovy
1991- od 1.března se osamostatňují kuželkáři, ustavují „Kuželkářský klub Zálabáci Smiřice“, také ASPV /asociace sportu pro všechny/ má
samostatný svaz, rovněž tak Klub českých turistů
1992- fotbalisté obnovují hrací plochu a otevírají kiosek s občerstvením
1994- poprvé neproběhla výroční valná hromada TJ Sokol, důvodem bylo uzavření restaurace Labe a rovněž nevalná aktivita výboru
XII. Všesokolský sletu v Praze na Strahovském stadionu, od nás 8 mužů ASPV
1996- na novém objektu šaten tenisu položena krytina /šindel/ za cenu značného zadlužení oddílu
1997- kuželkář Jar.Hažva ml. se stal krajským přeborníkem a postoupil na mistrovství ČR
1998- 100. výročí založení TJ Sokol, ve Dvoraně slavnostní akademie za účasti řady hostí: Doc.Vráti Svatoně-náčelníka ČOS Praha,
představitelů OV ČSTV, ČASPV a Sokolské župy HK, za město předával uznání starosta Ing. Lubomír Kupka,
kuželkáři uvádějí do provozu plynové topení
1999- na kuželně vyměněny automatické stavěče za modernější, elektronické, i když použité
2000- na XIII. Všesokolském sletu v Praze na Rošickém stadionu vystoupilo 8 mužů naší TJ v sokolské skladbě „Chlapáci“ a pět z nich zároveň
i ve skladbě ČASPV „Enthusy“ autorem skladby mužů „Chlapáci“ byl smiřický rodák Doc.Vratislav Svatoň, náčelník ČOS na tenise převažuje rekreační hraní, přetrvávají problémy s dostavbou areálu, kopaná zprovozňuje moderní sprchy
2001- 80 let smiřického fotbalu, turnaj a setkání bývalých hráčů, kuželkáři dokončují vnitřní vybavení šaten
2002- tenisté částečně zprovozňují nový objekt šaten, dík přispění ČSTV, města a příjmu z reklam, za 10 let proinvestováno cca 500 tis Kč
2003- historicky nejvyšší výtěžek ČSTV ze Sazky 686 mil.
2004- zdařilá rekonstrukce školního hřiště nákladem cca 7 mil Kč - umělý povrch, na tenise zbudována terasa se zámkovou dlažbou
2006- nový objekt na tenise opatřen fasádou, osazen zbytek oken, nákladem 235 tis. Kč
2009- obložením podhledů dokončeny vnější práce na nové tenisové budově, oslava 80 let tenisu ve Sm., v prosinci otevírají kuželkáři
zrekonstruované dráhy, sadurit nahrazen novým povrchem
2010- člen výboru TJ Sokol Bohumír Šmejda oslavil 90-té narozeniny, coby stále aktivní sportovec, zkolaudována nová budova šaten na tenise
a zapsána do KN, dokončena terasa a zlegalizována stará kůlna na tenise, zapsána rovněž do KN, nedořešen pozemek, kuželkáři zprovozňují modernější automatické stavěče kuželek, i když použité
2011- krachuje Sazka aréna i Sazka, ČSTV bez stálého zdroje financí, TJ bez dotací z centra zodpovědnost žádná, díky podpoře města objekt
šaten na tenise přetřen tmavým antireflexním nátěrem, kuželkáři zateplují objekt kuželny,
90 let smiřického fotbalu, setkání bývalých hráčů, ocenění funkcionářů
2012- zvolen nový VV ČSTV s úkolem zachránit fungování organizace, zahájena příprava nových stanov, reorganizace a změny názvu
volejbalové družstvo žen slaví úspěchy, od ÚZSVM jsme zakoupili pozemek pod starou tenisovou kůlnou a je rovněž zapsán do KN
2013- 27.4. ustavena ČUS = Česká unie sportu transformací z ČSTV, na tenise dokončena společenská místnost, elektro, omítky, podlaha, …
schválen prodej menší část malého stadionu – neuskutečněno, silvestrovské oslavy na tenise v dokončené klubovně
2014- na tenise dokončeny rozvody vody a odpady v kuchyňce, zabudována kuchyňská linka, nakoupen materiál na zavedení plynu do klubovny,
proinvestováno 43.000,- Kč
2015- 10.04. na valné hromadě schváleny nové stanovy TJ a zaslány k registraci
18.06. zapsána naše TJ do spolkového rejstříku Krajského soudu HK, "TJ Sokol Smiřice, z.s." – č.p.617, 50303 Smiřice, na tenise dokončeno vybavení klubovny včetně instalace plynových kamen, zakoupeny dvě skříně pro uložení dokumentace TJ a tenisového oddílu do spolkové místnosti jednoty, kterou je tenisová klubovna čp.617. s možností konání výborových schůzí …
2017- zřízeny vlastní webové stránky TJ
Milan Plšek, 2017-09-11
pozn:
v ČSTV fungoval dvoukomorovým systémem: sportovní svazy / 72+23 / tělovýchovné jednoty a sportovní kluby / 9224 /
2011 – krach Sazky vyvolává potřebu změny ve vedení ČSTV sportovci tím přicházejí o stabilní finanční příjem z činnosti Sazky k zodpovědnosti ale nikdo povolán ani po letech nebyl
2013 – ustavena ČAS, Česká asociace sportů
2014 – ČAS nahrazuje ČSTV, vše zastřešuje Olympijský výbor
2015 – schváleny nové stanovy a nový název TJ Sokol Smiřice, z.s. registrace u Krajského soudu HK